Little Live Lady

Little Live Lady

31.10.15

Cirkus


Zdravím všechny! 

 Jak už název napovídá, dneska tu bude panovat cirkusová atmosféra :o). Ne že bych si tu z vás chtěla utahovat, předvádět salta a strkat hlavu lvům do tlamy (to by bylo něco!), ale chtěla bych trochu zavzpomínat a možná i popřemýšlet..

 Podzim je pro mě takové cirkusové období. Jsem původně holka maloměšťačka a pro nás byl cirkus vždycky něco. "Viděli jste to? Na hřišti stojí šapitó!", "Kdo je ten kluk/holka co s námi najednou chodí do třídy? A co umí? Chodit ve vzduchu po laně? Žonglovat? Ukááááž…!", "Jé, ty se máš, že moc nemusíš chodit do školy…". Spousta podobných vět a otázek se opakovala každý rok. A někdy i víckrát než jednou, to když přijely za rok cirkusy dva. Nebo dokonce tři!



 Jako malá jsem cirkus milovala. Lákalo mě jeho kouzlo a táhlo jako magnet. Poprvé v životě sáhnout na hada? Ano prosím! Podržet v náručí mládě geparda? Ano prosím! Obdivovat nádherné kostýmy krasojezdkyň? Ano prosím! (odtud možná i pramení má láska k oděvům všeho druhu a pozdější výběr studijního oboru…). Bylo to všechno krásné, připravené, perfektní… A ani "smrádek ale teploučko" jak vždycky říká máma mi nevadil :o). Sice časem vystoupení ztrácela své kouzlo, všechno bylo tak nějak dokola… Ale co se nám (hlavně slečnám ;o)) neokouká, že?



 Co já a cirkusy dnes? Povím vám to asi takhle - chudáci zvířata a chudáci lidi. Proč jsou chudáci zvířata asi nemusím zmiňovat. A proč i lidi? Pendlovat celý život z místa na místo (kde už jste předtím stejně 10x byli), po tisící opakovat stejné číslo, nalíčit, odlíčit, zabalit a zase jet dál… Děti co chvíli v jiné škole, mezi jinými dětmi… Tenkrát mi to přišlo úžasný… Dneska? Zbláznila bych se. Miluju náš domov, to že je vždycky na svém místě a že ho (i po několika sklenkách vína) vždycky najdu a nikdo mi ho nikam neodtáhne ;o).


 Možná z nostalgie bych na nějaké představení šla… A třeba i na zahraniční, to by mě i lákalo… A nebo do bezzvířátkového "cirque"… To by mohlo být zajímavé..

Co vy, měli/máte to podobně jako já? Nebo vás okouzlilo něco jiného?

Pac a pusu D*

 veškeré foto pinterest.com

18.10.15

Co s načatým podzimem aneb župánková story

Hezký večer!

 Tak už je to tady! Ten pravý sychravý podzim konečně dorazil a já se vám musím přiznat, že jsem se na něj už docela těšila.. Vím že to asi není úplně normální, ale já prostě tohle pošmourné počasí můžu!

  
Konečně se totiž zase začínají nostit klobouky a já mám v plánu si letos nějaký moc fajnový pořídit. Ve většině čepic vypadám s prominutím jako šílenec, ale takový klobouk... To je přece elegantní záležitost ve které vypadá dobře prostě každý!


 Pak jsem si taky (konečně!) pořídila vysněný župánek a dokonce i spací tílko ze stejné kolekce, takže krásně sladěné! Protože podzim bez župánku by prostě nebyl podzim! I když... Můj župánkový příběh je klasicky trochu složitější... Už asi před půl rokem jsem si vyhlédla Božský župánek v M&S. Lehký, zelenkavý s růžovým dekorem nádherných květů a růžovým lemováním. Jen cena na mě byla dost vysoká... Ne že bych spořila za každou cenu, ale přece jen někdy jsou ceny v M&S dost vysoké a dát za lehounký župáneček téměř 1000Kč není nic pro mě... Tak jsem usoudila, že se určitě dostane do slev... A pak najednou... Byly ve slevě dlouhé spací kalhoty ze stejné kolekce... Šup s nimi do košíku! Jsou úžasné, lehounké, heboučké,... Aaaach, ale župánek to ještě není... Pak dlouho nic... A teď konečně! I župánek byl zlevněn na příjemnou cenu a je můj! A s ním i stejně krásné tílko! Takž celkem je ze mě hrdá majitelka třech úžasných kousků určených pro spánek a relaxaci! Huráááááá! ALE! Aby můj drahý K. neměl moc přemýšlení s vánočním dárkem pro mě... Nechala jsem župánek i tílko v jeho péči a poňuchňám se s nimi až na Ježíška... Sakra!


 Nezbývá mi tak než si číst, téměř zapálit byt (ta nálož všelijakých svíček to tu žhaví natolik, že ještě nemusíme topit) a hledat klobouk, který si rozhodně nenechám darovat až na Vánoce!

Co vy a vaše podzimní zážitky? Dejte vědět!

PS: beru i všechny tipy na léčbu moribundusu - drží se mě 14 dní, zítra jdu konečně k lékaři a už vážně nechci trpět, protože pak ten podzim bude stát tak akorát za ...

Pac a pusu D*

veškeré foto pinterest.com

4.10.15

Přečteno: září 2015


Krásný večer!

Hlásím se s pravidelnou dávkou přečtených knih za uplynulý měsíc! Září pro mě bylo trochu návratem ke čtení, přece jen jsem přes léto trávila víc času venku.. A zářijové počasí už spíš nahrávalo tomu zavtat se někde s knížkou… I z toho důvodu se těším na nastávající podzim a jeho pošmourné dny…

Nebudu to prodlužovat, jdeme na to ;o). Bavte se!


Stephen King - Dlouhý pochod

Anotace: 
Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo dát vsázku svůj život a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí - tři napomenutí znamenají okamžitou smrt. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, zvítězí jenom ten, kdo z celé stovky vydrží nejdéle. 

Co na to já: 
To vám teda povím… Doufám, že se nikdy nedočkáme situace, kdy by podobné soutěže byly reálné… Naprosto nepředstavitelný příběh, do kterého jsem se dokázala možná až moc zakousnout a nemohla jsem se odpoutat. Podle mě Pan King téma skvěle zpracoval a úžasně dokázal rozebrat psychiku některých zúčastněných. A to mě u této "co by kdyby" knížky naprosto dostalo!



Lars Kepler - Písečný muž

Anotace: 
Jedné chladné zimní noci se ve Stockholmu objeví mladý muž, jenž kráčí podél železničního mostu. Je silně podchlazený a má těžký zápal plic. Kromě toho v nemocnici vyjde najevo jeden šokující fakt: podle úmrtního listu má být tenhle člověk už sedm let mrtvý. Zabil ho sériový vrah Jurek Walter, jehož poté, co ho Joona Linna zatkl, soud poslal na léčení na psychiatrii v naprosté izolaci. Ale kde ten člověk celé ty roky byl?
Starý případ se znovu otevře. Zdá se, že někdo se snaží dostat pod kůži sériového vraha. Je třeba jednat rychle, protože čas běží. Lars Kepler svým čtvrtým románem překonává veškerá očekávání.

Co na to já: 
No… Že by to byla až taková pecka mi nepřišlo… Všechny předchozí díly série mě bavily hodně, ale tady pociťuju lehké zklamání… Ano, napětí je tady zase spousta, člověk místy zadržuje dech a čeká co bude… Ale na druhou stranu mi spousta věcí přišla celkem předvídatelná a postrádala jsem nějaké absolutní překvapení. Nicméně na další díl s názvem Stalker se i tak těším. Čtení mě totiž i přes tu předvídatelnost bavilo a tak nevidím důvod proč v sérii nepokračovat.



Peter Mayle - Podfuk na Korsice

Anotace: 
Podfuk na Korsice, to je typický Peter Mayle - výborný detektiv Sam Lewit a zábavná romantická cesta po jižní Francii plná dobrého jídla, pití i románků na jednu či více nocí. Sam Lewit vyšetřuje na Riviéře případ smrtelných intrik a přitom si dopřává všeho, co život zrovna nabízí... Miliardář Francis Reboul obhlíží své panství na pobřeží a čeká na příjezd Sama Lewita a Eleny Morales. Najednou mu padne do oka jachta plavící se blízko pobřeží. Vypadá to, že cestující mají neobvyklý zájem o jeho majetek. Jachta patří ruskému magnátu Olegu Vronskému, který se nezastaví před ničím, aby získal to, co chce. A chce Reboulovu vilu. Když Reboul odmítne prodat, Vronsky neváhá sáhnout k mnohem nechutnějším metodám, jen aby dosáhl svého...
Podfuk na Korsice, to je napínavý román plný překvapivých zvratů, scenérie šumivé jako šampaňské i gurmánských příležitostí všeho druhu. Je to jako jednosměrná jízdenka do radostného života v pravém provensálském stylu.

Co na to já: 
Peter Mayle si pomalu ale jistě získává místo v mém čtenářském srdci. Jeho knihy na mě mají krásně relaxační dopad a vždycky se dokážu přenést na místo děje. Což v tomto případě byla Korsika a řekněte mi, kdo by v září nechtěl na Korsice být… Místy úsměvný příběh mě moc bavil a krimi zápletku jsem vítala s otevřenou náručí. Pohodové, odpočinkové čtení, při kterém se budete bavit!



David Lagercrantz - Dívka v pavoučí síti

Anotace: 
Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.

Co na to já: 
Stieg Larsson to rozhodně není. Ale má to něco do sebe. Lagercrantz píše podobně poutavým stylem, který vás donutí se do knihy zakousnout a nepustit i kdyby nevím co. Příběh byl zajímavý a něčím jiný, místy jsem ale měla co dělat. Objevují se zde popisy počítačového umění, matematických rovnic a sem tam i trocha toho fungování vesmíru. Ok, člověk to přečte, ale že by mi něco extra v paměti uvízlo… Spíš to bylo chvilkami i rušivé a já se nemohla dočkat, až se dostanu k nějaké "reálnější" pasáži. Musím ale říct, že podle mého názoru se Lagercrantzovi podařilo na Larssona celkem obstojně navázat, ale něco málo tomu přece jen chybí…


Četli jste nějakou z uvedených knih? A co říkáte na pokračování Milénia?
Dejte mi vědět!

Pac a pusu D.