Little Live Lady

Little Live Lady

26.8.16

Výzva - Blogerky.cz - produkt měsíce - Priessnitz


Krásný večer všem!

Poprvé v životě jsem se zúčastnila výzvy na portálu Blogerky.cz. Myslím, že v blogosvětě nemá moc cenu tenhle portál představovat, asi ho všichni dobře znáte ;o). Já už tady mám účet strašně dlouho, jen jsem do teď tenhle portál spíš ignorovala a šel trochu mimo mě… Až do začátku srpna. V mailu se mi objevila klasická info zpráva, která chodí tuším každý měsíc (možná týden?) a snad poprvé jsem narazila na něco, co mě zaujalo…

Bude to znít asi trochu divně, ale byla to výzva s produktem Priessnitz Mazání na žíly a cévy De Luxe. Úplně vidím, jak si ťukáte na čelo ;o). ALE! Asi před dvěma roky jsem si vyvrkla levý kotník a od té doby hrozně bojuju s tím, že mi pořád otéká. Teď přes léto je to samozřejmě zas o něco horší a já tak hledám únik skoro v čemkoliv. Za tu dobu už jsem toho vyzkoušela docela dost - Ibalgin gel na otoky (ten by se ale neměl používat dlouhodobě), nějakou spešl mastičku od Kuby co dostal po zlomenině (asi pěknej srágor, měla jsem po tom vyrážku), plno dalších mastí a jiných blbin, ledovat, mít nohu nahoře… No asi až na odvodňovací čaje všechno…


Pak mě jedna kamarádka přivedla na myšlenku špatně proudící lymfy… Pořídila jsem super fusekli, ve které se vám nohy potí asi tisíckrát víc než normálně a co myslíte… NIC! Očividně máme problémy s otoky nohou v rodině, mamka má taky levý kotník větší než pravý a babička s tím taky měla problém… Já se s tím ale nechci smířit, protože to fakt není hezký a tak vymýšlím jak na to, aby kotník splask a byl tak rozkošnej jako ten na pravý noze ;o). To je (dost dlouhej) úvod k tomu, proč mě tahle výzva zaujala.

Tramtadadá, najednou koukám, v mailu zpráva že mě vybrali a žádost o adresu, kam mi mají produkt poslat. Pecka! Přišlo mi plné balení (nevím proč jsem čekala nějakou menší verzi) a já se vesele pustila do mazání.

Přibližně polovinu produktu mám spotřebovanou a myslím, že už o něm můžu něco málo říct i vám ;o). Nemažu nakonec jen kotník, ale i podkolenní jamky, kde mám problém s takovýma těma mini žilkama. Nejsem si úplně jistá, jestli je rozdíl vidět, ale já mám prostě lepší pocit (snad to není placebo efekt).


Mazání má gelovou strukturu oranžové barvy (když jsem to viděla poprvé, trochu jsem se lekla, aby to nedělalo fleky, ale nee, nedělá :o)). Při mazání já osobně cítím i takový trochu chladivý efekt (není to jako u klasické chladivky, ale rozhodně je to příjemné). Dokonce jsem tak šikovná, že problémová místa mažu večer po koupání a pak zase ráno, než vyrážím do víru života ;o). A můžu říct, že podle mě to funguje!

Ze začátku jsem měla pocit, že mě místa, kde jsem gel nanesla bolí, že je víc cítím a že je to snad ještě horší. Nicméně tenhle pocit mě asi po třech dnech přešel a dostavil se daleko lepší, takový úlevný. Kotník mám jakoby "lehčí", sice mi pořád otéká, ale řekla bych, že to není taková tragédie jako dřív… V práci bohužel celý den sedím, takže večer mám někdy nohy takový fujtajbl, ale v momentě kdy vylezu ze sprchy a máznu je mě tenhle pocit přejde a jsou zas jako nové.

Jsem mile překvapená a děkuju portálu Blogerky.cz za možnost se něčeho podobného zúčastnit.

Nemyslím si, že by se tu články podobného druhu měly začít objevovat, nicméně je to další zajímavá zkušenost a (naštěstí) jde o něco, co mi fakt udělalo radost.
A o tom to přece má být!

Co vy a nohy? Otékají vám? Nebo jste pořád v pohodě a vůbec s něčím takovým problém nemáte?
Pac a pusu D*

22.8.16

Nepečený dort s jahodami


Ahoj všem!

Netradičně v pondělí si tu dáme něco na zub (co určitě všichni znáte), ale myslím, že takhle v létě není od věci si to trochu připomenout ;o). Jelikož moje trouba stagnuje, odmítá péct (co víc - odmítá se vůbec otevřít, mrcha jedna) jsou pro mě jedinou variantou na něco sladkého ke kávě všechny možné i nemožné nepečené dorty a dortíky. Ne že by mi to úplně vadilo, nejsem typická hospodyňka co musí mít nutně napečeno a navařeno... I tak mám ale někdy na něco sladkého chuť… Poslední dobou je mou oblíbenou záchranou mugcake a nebo tahle nepečená záležitost se sušenkovým základem, mňam! Tak se pojďte podívat jak na to ;o).

Budeme potřebovat:
300g kakaové bebe sušenky
100g máslo
500g tvaroh
400ml smetana ke šlehání
200g moučkový cukr
25g želatina
1 ks citron
200g jahody
100g jahodové želé

A takhle se to dělá: 
  • Kakaové sušenky pomocí mixéru rozšmelcujem na prášek, přidáme rozpuštěné máslo a promícháme. Připravíme si formu na pečení (já mám kulatou silikonovou), vyložíme ji papírem (nebo freshkou) a navrstvíme sušenkový základ. Odložíme do lednice aspoň na hodinu.
  • Želatinu si připravíme podle návodu na obalu. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem, přidáme předem vyšlehanou šlehačku a smícháme dohromady. Přidáme šťávu z jednoho citronu, želatinu a ještě promícháme. Navrstvíme na sušenkový základ a znovu odložíme do lednice ztuhnout.
  • Jahody nakrájíme na tenké plátky, které poklademe nahoru na tvarohovou vrstvu. Zalejeme je připraveným jahodovým želé. Zase dáme do ledničky a nejlépe druhý den všechno sníme ;o).

U nás teď přes léto strašně frčí, zrovna dneska jsem zase kousek měla :). A co vy, jak v létě (ne)pečete?

Pac a pusu D*




 

6.8.16

Přečteno: červenec 2016


Uuuž je to tu!

Jsem lehce ve skluzu, i tak jsem si ale pravidelnou dávku "přečteno" nemohla odpustit ;o).
Červenec čtení docela přál, měla jsem potřebu do sebe nasoukat spoustu příběhů a nemyslet na svůj vlastní, reálný… 
A to se myslím povedlo! 
Nebudu to už dál zdržovat, pojďte se se mnou podívat co se mi podařilo v červenci přečíst!

Stephen King - Revival

Anotace:
Temný a uhrančivý román z pera slavného mistra napětí.
Revival vypráví o knězi, který před lety přijel do novoanglického městečka, získal si zdejší obyvatele a stal se přítelem a mentorem malého chlapce. Při tragické nehodě však přišel o rodinu, v plamenném kázání proklel boha a z městečka odešel. Po dlouhé době se chlapec, nyní dospělý muž a narkoman, s knězem náhodou setkává. Ukáže se, že kněz byl vždy víc než jen sluha boží – jeho fascinace elektřinou a vědou hraničí s posedlostí…
Životní příběh obou hlavních postav, jejich setkání a střety jsou šokující a nevyhnutelné a směřují k ohromujícímu vyvrcholení knihy, která je dokonale namíchanou nostalgií šedesátých let a starého dobrého amerického hororu.

Co na to já:
Prostě pan King, no. Zase. Já vim, ale nedokážu se ovládnout. Tahle knížka je méně objemná (318 stran) ale není to vůbec na škodu. Za prvé - na moje tahání metrem tam a zpátky = ideální ;o). A za druhé - je to fajn kniha přece! Příběh je lehce mimo realitu, teda ne úplně, ale ty čachry s elektřinou už trochu zavání… A jak víme, já tyhle věci, co už jsou "mimo" moc nevyhledávám. Když jde ale o pana Kinga, udělám občas vyjímku ;o). Ještě že tak. Čtivé, děj (jako u většiny Kingových knih) hezky frčí, žádný zbytečný kecy okolo. Ke konci pak trocha vyděšení ("to snad není možný") a pak… Přečtěte si sami ;o).


Kateřina Pešková - Sbohem, Ameriko!

Anotace:
Osmadvacetiletý Petr Horáček zkouší štěstí v Americe. Jako pracovník sociální péče obětavým způsobem zachrání život jednomu starému klientovi. Stane se hrdinou, ale jeho odvážný čin spustí lavinu nepříjemných událostí. Vyjde najevo, že Petr má propadlé vízum, a jediný, kdo ho chce zachránit před perzekucí úřadů, je otec jeho klientky. Vyžaduje ovšem zvláštní protislužby... Petr prochází těžkou krizí - ocitá se v situaci, kdy je na někom existenčně zcela závislý. Nakolik sebou nechá manipulovat? Jakou cenu má pro něj osobní svoboda? A dokáže ještě začít nový život?

Co na to já:
Ať nežeru - asi 3 dny jsem to četla. Čekala jsem trochu větší napnutí. Víc vyhrocené životní situace, víc nahlédnutí do toho, co se Petrovi honí hlavou. To jsem nenašla, nicméně nemůžu říct, že by mě kniha svým obsahem nějak extra zarmoutila. Jen to prostě bylo takové nemastné, neslané. Na začátku se něco děje - klukovi bez víza se tak trochu omylem připlete do cesty policie, chvilku je to napínák jak to dopadne, ale ten kluk má prostě z pr*ele kliku. Kéž by to takhle fungovalo vždycky, když je někdo ve srabu.. Objeví se bohatý právník co vás z průšvihu vyseká a vy pak skoro bez prachů stejně nemusíte zpátky domů, ale ještě si můžete vybírat kam se přestěhujete… Kdybych jela na procenta, dám tak 20…


Petra Braunová - Česká služka aneb Byla jsem au-pair

Anotace:
Petra Braunová se po roce 1989 vydala do Francie, kam jela pracovat jako au-pair a starala se francouzským rodinám o jejich děti. V této knížce vypráví o tom, jaké zažívala humorné i skličující situace a přidává také desatero pro všechny au-pair.

Co na to já:
Vtipné, milé, typicky prázdninové čtení! Trvalo mi jen chvilku než jsem tuhle knížku přečetla a na konci mi možná i bylo líto že je konec...
Po všem tom napětí, byla tahle knížka krásným relaxem a tak trochu pohlazením. I když jsem se nikdy extra o au-pair nezajímala, je rozhodně zajímavé vidět, jak to probíhá.
Petra totiž byla asi jedna z prvních, která si něco takového vyzkoušela a myslím si, že měla i štěstí na celkem fajn rodiny. Plus mínus ;o). Čtení o jejích přesunech, peripetiích a vztazích se všemi rodinami bylo vtipné a zajímavé, jestli hledáte nějaký prázdninový relax, tak tohle je ono! :o)


Dante Alighieri - To sladké jméno Beatrice

Anotace:
Milostná lyrika jednoho z největších renesančních básníků, která svou trvale živoucí historií první lásky inspirovala umělce všech dob.

Co na to já:
Moje další šance daná poezii... A víte co? Já na tu poezii prostě asi fakt nejsem. Tohle by měla být nádherná milostná poezie, vyznání lásky, city a emoce lítaj jako o život.... A se mnou to nic moc nedělá. Knížečka je malá, roztomilá, útlá a čtení jde relativně dobře. Jen to asi můj mozek naplněný thrillery, detektivkami a sem tam něčím odpočinkovým neumí zpracovat. Myslím, že pro někoho jiného kdo má k poezii kladný vztah to může být nádherné a povznášející, ale pro mě bohužel ne..

Co vy a čtení v létě? Jak vám to jde?

Pac a pusu zase příště! D*