Little Live Lady

Little Live Lady

7.2.16

Přečteno: leden 2016


2016

Nepřestávejte se točit, nepřestávejte se bavit, pokračujeme v jízdě!

Tímhle pouťovým vyvoláním vás vítám u prvního dílu série přečteno, tentokrát pro rok 2016!

Rozhodla jsem se v přehledu přečtených knih pokračovat i přesto, že celkově tyhle články zrovna moc úspěšné nejsou… Ale na to já s…. i nechci hrát! (co jste si mysleli?!? ;o)).

Tak jdem na to!

Stephen King - Pytel kostí

Anotace:
Ústřední postavou tohoto románu je spisovatel Mike Noonan. Ztratil tragicky ženu a s ní i nenarozené dítě. O to urputněji se ujme mladé ženy Mattie, která ovdověla a jejíž movitý tchán jí chce připravit o dcerku. Po celou tu dobu je trýzněn nočními můrami a jeho dům se mění v čím dál tím záludnější past. Je na vině Noonanova žena, která mu zatajila, že čeká dítě, či někdo, kdo bydlel v domě kdysi dávno?
Odpověď je skryta v umně provázaném ději, jenž spojuje horor s love story a nalézá přirozené řešení v propojeném osudu děvčátek, jejichž jména začínala, či měla začínat písmenem "K".

Co na to já:
V mém seznamu přečtených knih asi Pan King nepřekvapí. Jo, můžu ho. Hodně. A jen doufám, že pro mě vždycky bude nějakou skvělou knihu mít. Pytel kostí. Abych byla upřímná, vůbec jsem se ze začátku nemohla začíst. Sice děj vcelku jede už od začátku, vy jen čekáte co přijde dál, říkáte si "jak to, že Mike nevěděl o těhotenství své ženy?" a napadá vás plno dalších otázek, takže zvědavost vás žene dál a dál… Mě to ale trvalo asi 100 stran, než jsem se ke knížce cítila "připoutaná". Ještě že tak! Dějí se šílenosti, to snad není možný, ne, nechoď tam, COŽE?!? A tak dál, prostě vás nenechá oddechnout. Konec je na můj vkus už trochu přes čáru, ale kdo má rád lehce paranormálního, určitě si přijde na své!

John Green - Papírová města

Anotace:
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?

Co na to já:
Tohle je něco úplně jiného než King. Absolutně. Pro mě první vánoční kniha od přátel. Všude na Greena slyším jen chválu, jeho knihy všichni milují… Já si teda nejsem úplně jistá. Po prvních stránkách jsem si připadala cca v 8. třídě a přemýšlela jsem, jestli knihu nenechám ještě trochu odležet. No nenechala jsem, začetla se, ale že by to byla závratná pecka? Za mě ne. Čte se dobře, děj ubíhá, některé úvahy a myšlenky pro mě byly až překvapivé vzhledem k ostatnímu ději. To bylo rozhodně velké plus. Ale asi to úplně nebude moje krevní skupina… Takže tak 50/50.

Radka Denemarková - My 2

Anotace:
V roce 2014 se v Praze sejdou dva lidé. Ema a Tony. Ema je na útěku z nešťastného manželství, Tony je oblíbeným kadeřníkem. Oba se chtějí líbit mužům… Příběh MY 2 je jemná i drsná miniatura o dnešku. Přitom nadčasová. O lásce mezi lidmi, co vlastně znamená a jak málo nebo jak mnoho znamenat může. I v tom nejvšednějším z oblasti lásky se skrývá hraniční poloha. A nakolik záleží na sexuální orientaci? Jsme jen erotický mechanismus? Proč jsou vazby mezi lidmi pohodlně uvolněné, ale právě proto tak děsivě nespolehlivé? Kam postoupilo odtržení sexu od emocí, proč se tak často zaměňuje láska za sex? Lidé se ve vztazích navzájem "zabíjejí", krok za krokem. Manželská i volná láska se často ukrývají za masku falešného štěstí. Jsme v kontaktu přes nespočetné sítě, ale ty nás paradoxně drží v povzdálí. Pro film MY 2 vznikl příběh o křehkosti, neduživosti a zranitelnosti našich vztahů a je trestí toho, co do něj napadalo z dnešní doby jako do trychtýře. Tato kniha je literární předlohou k celovečernímu filmovému debutu režisérky Slobodanky Radun MY 2. Slogan k filmu zní: Love story pro 21. století.

Co na to já:
Opravdu miniatura. Nejdřív jsem nechápala, pak se smála, něčemu divila a ve výsledku jsem knížku "vdechla" asi za tři cesty metrem (jezdím z jednoho konce Prahy na druhý). Hodně zajímavé pro mě byly citované pasáže z jiných knih i styl, jakým je kniha napsaná. Připomínala mi spíš scénář nebo přepis filmu a je myslím dobré někdy zapojit ještě víc fantazie než jsme zvyklí. Jakmile jsem ale přišla tomuhle stylu na chuť, nemohla jsem přestat. Sice ještě pořád nechápu jak je možný že Tony Emu nevyhodil hned druhý den ráno (no jako skoro cizí člověk se mnou najednou bydlí v bytě? Ani náhodou!), ale ve výsledku jsem ráda - vždyť by pak nebylo o čem číst ;o).

No a to je vše, přátelé!

Pac a pusu D*

5 komentářů:

  1. Díky za recenzi na Kinga, osobně ho taky můžu, akorát mi vadí, že v některých věcech se dost opakuje (dějou se nějaké šílenosti, nikdo nic nechápe, ale máme zde pár vyvolených, kteří samozřejmě už od narození cítí něco zkaženého ve vzduchu, takže se nad ničím nepodivujou a všechno berou vcelku v klidu).
    www.piosek.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není vůbec za co, je to spíš jen můj úhel pohledu, jak mi to přišlo... Musím s tebou souhlasit, taky mi to někdy tak přijde. Nemám od něj zdaleka přečtené všechno, ale už mi párkrát přišlo, že přesně tohle co zmiňuješ se objevuje ve spoustě jeho knih. I tak mě ale baví, ten jeho styl je skvělej :)

      Vymazat
  2. Díky za recenzi na Kinga, osobně ho taky můžu, akorát mi vadí, že v některých věcech se dost opakuje (dějou se nějaké šílenosti, nikdo nic nechápe, ale máme zde pár vyvolených, kteří samozřejmě už od narození cítí něco zkaženého ve vzduchu, takže se nad ničím nepodivujou a všechno berou vcelku v klidu).
    www.piosek.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Kinga zbožňuje má kamarádka, já stále váhám, jestli se do něčeho pouštět - za prvé z obavy, že netuším, jestli budu mít na některé pasáže žaludek a za druhé, jestli budu, tak se bojím závislosti jako u kamarádky. :D Ale na Johna Greena si taky brousím zuby, jen nevím, jakou knihu vybrat, vidím, že ne každému sedne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím říct, že Kinga čtu teprve asi dva roky, ze začátku jsem taky byla opatrnější ;). Říkala jsem si co na něm všichni mají a že to ani nemůže být pravda... :D. V některých knihách jsou dost děsivé pasáže, jednou se mi udělalo i docela blbě, ale dá se to přežít ;). Jinak Papírová města byla moje první knížka od Greena, tak asi moc s výběrem neporadím...

      Vymazat

Moc děkuji za milý komentář :o)