Krásné vyhřáté
odpoledne!
Vracím se dnes s
pravidelnou knihomolí dávkou! Knížek tentokrát moc není (jen dvě, no fakt), ale
lepší něco než nic ;o). Červen byl pro mě hlavně o lítání venku, akcích s
přáteli a na čtení jsem si chvilkama ani nevzpomněla.. Občas jsem vyluštila
křížovku, sbírala jsem třešně a jahody, flákala se u nás na vsi (jo, i z města
jsem se dostala ;o)) a snažila jsem se hlavně odpočívat a dostat se do
psychické pohody.. Což se mi snad i povedlo! :o)
Nebudu to už moc
okecávat, tenhle článek je přece o přečtených knihách a ne o všem okolo..
Takže jdem na to!
Candace Bushnell -
Deníky Carrie B.
Než
Carrie vzala útokem New York a
vstoupila na společenskou scénu,
byla nenápadná a docela obyčejná dívka, která dospívala v menším městě ve státě Connecticut. Carrie líčí zážitky ze svého závěrečního ročníku na střední škole, rodinné zázemí, vztahy s přáteli, první lásku i tajné sny o budoucí kariéře. Ona a její
nejdůvěrnější přítelkyně tvoří nerozlučnou partu - ovšem pouze do okamžiku, kdy na scénu vstupuje Sebastian Kydd, nepředvídatelný a okouzlující ničema. Carrie se vrhá po hlavě do vztahu, o jakém vždycky snila a který v
jejích představách ke studentskému životu neodmyslitelně patří. Poté, co ji zradí její nejlepší přítelkyně, však odloží pověstné růžové brýle a přestane být
důvěřivou naivkou. Jak se školní
rok chýlí k závěru, uvědomí si, že je čas začít usilovat o to, po čem odjakživa toužila.
Co na to já:
No, prostě a
jednoduše - Sexu ve městě není nikdy dost! I když… Tahle knížka je bohužel jen
slabý odvar všeho ostatního. Tak trochu návrat do puberty. Čtení je to příjemné, oddychové, nenáročné…
Ale taky nemastné, neslané. Příhod ze střední máme každý dost (a věřím, že v
99,9% daleko vtipnějších a pošahanějších), první pusy, lásky a sex už taky máme
všichni za sebou (vyveďte mě prosím kdyžtak z omylu) a už na tom asi není moc
co rozebírat. Pokud v sobě nemáte lahev
sklenku vína a sentimentálně s kámoškama nevzpomínáte na to, co všechno vás v
tomhle směru v životě potkalo. Číst to před X rokama, byla bych asi víc
odvařená, ale dneska bohužel slabší průměr.
Elizabeth Gilbert -
Jíst, meditovat, milovat
Anotace:
Elizabeth Gilbertová
má vše, co se od moderní ambiciózní Američanky očekává: manžela, dům a úspěšnou
kariéru. Jenže místo aby se cítila šťastná a naplněná, ji pohlcuje panika,
zoufalství a zmatek. Odhodlá se tedy k radikálnímu kroku a úplně sama se vydá na
roční pouť kolem světa. V Itálii studuje umění rozkoše, učí se italsky,
flirtuje, nezřízeně hoduje a přibere deset nejšťastnějších kilogramů svého
života. V Indii absolvuje čtyřměsíční duchovní cestu do vlastního nitra, na níž
nechybí ani tak zdánlivé protiklady jako je vztek, transendentální meditace,
černý humor, mantry a vize. V Indonésii, kde se stane žačkou svérázného starého
šamana, pak hledá svůj konečný cíl: rovnováhu, schopnost vybalancovat svůj
život mezi světským potěšením a pravou zbožností. Pokud jste se i vy někdy
vzbudili s naléhavou touhou změnit sebe i celý svůj život, je pro vás tahle
kniha tou nejlepší inspirací.
Co na to já:
Názory na tuhle
knihu se dost různí. Já ji koupila náhodou, když jsem se procházela po
knihkupectví a co vám budu povídat, byla za výhodnou cenu… Doma v knihovně pak
na přečtení čekala asi půl roku. Nejspíš musela nastat vhodná doba, ale nakonec
jsem se do ní pustila… A nelituju! Okamžitě po přečtení jsem jí zařadila na
svůj seznam oblíbených knih a plánuju se k ní zase vrátit. Příběh mě okouzlil,
dostal,… Říkejte tomu jak chcete, ale já rozhodně patřím do skupiny lidí, kteří
tuhle knihu milují ;o). Nebyla bych to já, kdybych si nejvíc neužívala pasáž
věnovanou Itálii - Liz sice za pobyt tady přibrala 10 kilo, ale já z téhle
části knihy cítila ohromné štěstí a uspokojení. Indie a Indonésie mě dostaly
upřímností, přístupem, a takovým neuvadajícím pocitem, že je všechno správně a
tak jak má být. Sama jsem překvapená jak moc se mi kniha líbila a jsem zvědavá,
co si o ní myslíte vy!
Pro dnešek je to
vše, právě dočítám jednu kingovku a chybí mi už jen pár stránek ;o)
Pac a pusu D*
Jíst, meditovat, milovat jsem koupila mé mámě a to na základě filmu, který jsem zbožňovala. Sama jsem knížku ještě nečetla.
OdpovědětVymazatUrčitě doporučuju si jí přečíst, já čekala dokud jsem nedočetla a až pak jsem se podívala na film... A jako většinou (aspoň já to tak mám) byla kniha lepší ;o)
Vymazat