Přečteno: září 2016

Co vám budu povídat, tenhle měsíc je to spíš nepřečteno.

Jak jste si mohli všimnout, tak i moje aktivita na blogu není v poslední době nic moc… Pár článků mám v hlavě (nejsem ten typ co je dává dohromady dopředu) ale energie nějak není… A to (kupodivu) ani na čtení. V mém osobním životě teď probíhá několik změn a já prostě nejsem schopná ze sebe cokoliv vydat, nebo se i na cokoliv (kromě aktuálních změn) soustředit. Aspoň touhle pravidelnou rubrikou se to tu teď pokusím vzkřísit a sama doufám, že se zase vrhnu do tvoření, vymýšlení a postování těch nejvíc nejlepších článků ;o).

Není každý den posvícení… Ale teď už jdem na to - jedna jediná osamocená knížka je tu!

Jenny Lawson - Fakt se to stalo?

Anotace:

Jenny Lawson patří k nejvtipnějším a nejsledovanějším americkým bloggerkám, kterou oceňují i takové známé osobnosti jako Neil Gaiman pro její odvážně černý, politicky nekorektní, často bizarní humor, s jakým glosuje svůj život. Ve své literární prvotině popisuje klíčové události z dětství, které prožila v zapadlém městečku bůhvíkde v Texasu. Dominoval mu pábitelský otec se zálibou ve vycpávání zvířat, nepředstavitelně nuzné rodinné poměry, exotičtí prarodiče z Československa a traumatické zážitky ze školy, až se čtenáři tají dech, a zároveň originálně komické, až bolí bránice. Historky z období dospělosti jsou plné vtipných manželských hádek s excentrickým manželem, bojem s propukající duševní poruchou zahrnující sociální fobii, deprese, panické záchvaty a obsese, které v nás evokativně vyvolávají pochybnosti o normalitě vlastní a našeho okolí. Svým sarkastickým, provokujícím, ale statečným postojem k životním eskapádám, svou tolerancí a otevřeným srdcem bude českému publiku nejvíce připomínat Betty MacDonaldovou a její román Co život dal a vzal.

Co na to já:

No, kdyby Betty mluvila sprostě, tak možná i jo ;o). Věřím, že tahle kniha není pro každého. Já ji vídala na spoustě plakátů a trochu mi utkvěla v hlavě i díky myšákovi na obálce. A když jsem naposledy bloumala po knihovně, čekala na mě. Můj názor je, že je to velká sranda! Pokud jste člověk, který se umí nad spoustou věcí povznést, zasmát se občas i kravině a nevadí vám sem tam nějaká ta vulgárnost, myslím, že tohle zvládnete a zasmějete se ;o). Já se chvílemi smála nahlas, chvílemi i dost nečekaně a jsem sama překvapená, jak mě tohle dílko bavilo. Příhody, které se Jenny za její život staly jsou sice (některé) dost neuvěřitelné a mě napadalo, jestli je to fakt možný… A víte co? Je! Život nám všem přináší spoustu neočekávaných okamžiků a tady vidíte, že v tom nejste sami. A že se někomu dějí ještě šílenější věci ;o) Takže "palec nahoru" a určitě doporučuju. Pro zlepšení nálady - ideál!

A to je vše, přátelé!

Vím, nic moc, ale snad to příště bude lepší ;o).

Bohužel mě někdy převálcujou dospělácké starosti a pak nemám na žádné hraní náladu..

Ale přiznejte se, že to tak taky někdy máte?

Pac a pusu D*