Little Live Lady

Little Live Lady

23.1.17

Přečteno 2016 rekapitulace


Konečně je to tu! Rekapitulace 2016!


Celkem se mi v roce 2016 podařilo přečíst 33 knih. Asi si teď říkáte, že to není žádná sláva, ale já jsem spokojená. 
Na to, jak byl uplynulý rok v mnoha ohledech šílený a nepředvídatelný je to docela výkon, samotnou mě to překvapilo. Čtení totiž šlo v mnoha případech stranou, několikrát jsem se i tak trochu nutila a až s koncem roku mě to zas chytlo.. Tak snad to bude letos lepší :o).

O titul nejčastěji čteného autora se letos pere pan King s Candace Bushnell. Což je z extrému do extrému… Větší protiklad bych snad nevymyslela, ani kdybych chtěla :o). Od obou autorů jsem přečetla dvě knihy (jenom? Omlouvám se, pane Kingu…) a myslím, že v případě Candace už ani nic dalšího nepřečtu. Naopak další kingovky už se nemůžu dočkat :o).  Ostatní autoři jsou všichni zastoupeni jen jednou knihou, takže jaksi nemá smysl vytvářet stejný žebříček jako vloni.

Ale pár čísel si přece jen dáme:
  • Celkem přečtených knih: 33
  • Nejčastěji čtený autor: 1.-2. místo: Stephen King a Candace Bushnell - celkem 2 knihy od každého
  • Kniha s nejvyšším počtem stránek: Lars Kepler - Stalker - 600 stran
  • Kniha s nejnižším počtem stránek: Jaroslav Vrchlický - Rytíř Smil - 43 stran
  • Nejlepší kniha: jednu fakt nedám! Letos mě bavily spíš ponuré příběhy, takže určitě Syn, Temné kouty, Lotosové blues a z těch méně drastických Jíst, meditovat, milovat.
  • Nejhorší kniha: měla jsem relativně dobrý výběr a úplně špatná nebyla žádná z přečtených knih. Naštěstí!

Vypadá to, že takhle už je to vše! 

Pokud by vás cokoliv zajímalo, napište mi. A taky mi napište co vy a přečtené knihy za uplynulý rok.

V tom letošním bude klasické přečteno vesele pokračovat, takže další na řadě bude přečteno za leden 2017 ;o)

Pac a pusu zase příště! D*


16.1.17

Dresden 2016


Přeju všem krásné pondělí!

Doufám, že jste do nového týdne vykročili správnou nohou!

Právě teď sněží, já sedím v teple domova, poslouchám Sinatru, pálím asi milion svíček a i když už je půlka ledna pryč a Vánoce byly skoro před měsícem (!), mám tak trochu vánoční náladu…
A jelikož jsem hlava děravá a lemra líná (nebojme se nazývat věci správnými jmény ;o)) pořád jsem vám tu neukázala pár fotek z předvánočních Drážďan! Takže dneska je konečně ten pravý čas!
Do Drážďan vyrážíme každý rok pravidelně už asi pět let a já tuhle teď už tradici absolutně miluju! Co mě na tom baví nejvíc? Čas, který trávím s lidmi, které miluju. Dokonalá atmosféra. Bezkonkurenčně nejlepší svařák. Spousta výborného jídla. A většinou je to jeden z nejvtipnějších dnů celého roku.
Nebudu vám tu vykládat kam chodíme, kam máte jít ani kam nikdy nemáte vlézt… Je 21. století a tohle všechno najdete na netu. Protože kdybyste ho neměli, nečtete ani tenhle článek ;o).
Pokud by vás ale cokoliv zajímalo, dejte vědět do komentářů, na mail, kamkoliv…

Teď už jen pár fotek a zase někdy přijďte :o)

Pac a pusu D*


8.1.17

Přečteno: prosinec 2016


Nádherný víkend všem!

Venku mrzne až praští a mně se nic moc nechce.. Tak jsem se rozhodla dát konečně dohromady mini prosincové přečteno. Čím víc se blížily Vánoce, tím míň času jsem věnovala čtení… Místo něj jsem radši balila dárky, koukala na pohádky a nebo se jen tak poflakovala a kochala se atmosférou :o).
Přes svátky mi ale knížky začaly chybět a tak jsem narychlo přelouskala Bridget… Co si o ní myslím si můžete přečíst níž ;o).

Fredrik Backman - Muž jménem Ove

Anotace:
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat, ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.

Co na to já:
Když jsem knížku začínala číst, moje první reakce bylo mírné zděšení. Hned po pár stránkách člověk zjistí, že hlavní hrdina chce spáchat sebevraždu. A to mi trochu sebralo vítr z plachet. Doufala jsem, že celá kniha nebude depresivní a jen o tom, jak se někdo snaží zasebevraždit. Naštěstí jsem se ale o několik stránek dál smála nahlas a děkovala autorovi, že mě v té depce nenechal. Rozhodně můžu tuhle knihu jenom doporučit, mně se líbila moc a těším se na nějakou další, podobnou.


Helen Fielding - Bridget Jonesová: láskou šílená

Anotace:
Bridget Jonesová se vrací po téměř šestnácti letech na scénu. Leccos se bezpochyby změnilo, ale hodně toho zůstalo při starém. Pravda, Bridget zestárla, sama vychovává dvě děti, ale na jejím přístupu k životu se nezměnilo zhola nic. Někde pod povrchem té současné dospělé Bridgit je pořád ta rozpustilá třicítka, co se po hlavě vrhá do nových dobrodružství, věří v lásku až za hrob, je magnetem na trapasy a neustále řeší svou váhu. A i když do jejího seznamu předsevzetí přibyly nové výzvy („Přestanu před dětmi varovně počítat „Raz… dva…“, aniž jsem rozhodnutá, co vlastně udělám, až řeknu „tři“…“) a některé zůstaly stejné („Nebudu jíst víc než tři Big Macy nebo panini se sýrem a šunkou ze Starbucks týdně…“), je jasné, že Bridget, kterou milují miliony čtenářů po celém světě, je zpátky v plné polní. Bridget je zpět a je prostě skvělá! Budete se smát, budete plakat a hlavně – budete ji milovat!

Co na to já:
Loňský vánoční dárek, který jsem konečně přečetla o letošních Vánocích :o). Musím říct, že mě osobně víc bavila ta stará (=mladší) Bridget. Ne že by tahle byla špatná, jen je.. Jiná. Asi to bude trochu tím, že jsem věkem blíž k té praštěné třicítce (bože můj, už jenom asi 3 a půl roku mi do ní chybí). I když zas musím přiznat, že téhle starší Bridget se asi dějou větší a šílenější věci. Její karamboly ať už v lásce nebo v péči o děti mě rozesmály i rozesmutněly, takže knížka svůj účel určitě splnila… A teď se konečně můžu podívat na poslední film :o).

Pro dnešek je to všechno, ještě pro vás chystám tradiční rekapitulaci přečtených knih za uplynulý rok, ale tu si dáme někdy příště ;o).

Pac a pusu D*