Láska

Láska je ten nejkrásnější cit, co může člověk v srdci mít.

 Kdysi dávno jsem od jedné z prvních lásek dostala svíčku s tímhle nápisem. Nevím kdo ho vymyslel, ale něco na tom přece jen bude :o). První láska už je dávno za mnou (nějak toho nejkrásnějšího citu rozdával až moc a hlavně všude jinde :D) ale tahle větička mi v hlavě zůstala.

zdroj

 Láska nás provází celým životem. Od početí až do smrti. A pokud někoho neprovází, je mi to opravdu líto. Je toho tolik, co člověk může milovat! A náš život by byl bez lásky tak prázdný! Nějak se dnes nechci pouštět do hlubších rozborů, spíš vás jen chci navnadit k zamyšlení nad všemi těmi druhy lásky. Ano, díky blížícímu se Valentýnu, mi tohle téma přišlo aktuální. 
A rovnou odpovím na možnou otázku - ne, s Kubištou ho neslavíme :D. 

zdroj

 Nějak ani jeden nemáme potřebu slavit různé svátky, které ostatní berou jako samozřejmost. Neslavíme výročí - abych byla upřímná, vlastně ani nevím kdy ho máme. A možná že jsem za těch X let co trávíme spolu dostala párkrát pusu pod rozkvetlou třešní. Ale nejsem si jistá :D. Tyhle věci nás nějak nechávají chladnými. Důležitější pro nás pro oba je to, že se na sebe můžeme spolehnout. Že ten druhý tu pro nás vždy je. A že jsme tak trochu každý součástí toho druhého. A o tom je u nás doma láska. Ne o plyšácích a hordách růží. 

zdroj

 Každý máme právo na to nastavit si vlastní pravidla, vlastní způsob toho, jak budeme lásku dávat najevo a jak ji mezi sebou budeme sdílet. Nenechte se v lásce nikdy nikým omezovat. Nenechte nikdy nikoho stavět mantinely. Žijte s láskou po vašem!

 Co všechno miluju já jste se mohli dočíst už tady. Nerada bych se letos opakovala, vše je stále stejné, tak nakoukněte ;o).

A za domácí úkol mi řekněte, co milujete vy ;o)

Šťastný nový rok!

 Je to týden co jsme si tu přáli... A já tu pro Vás mám zase jedno přání... A k němu i malé poděkování ;o).

 Nad hrnečkem vína (ještě tu nikdo není, tak můžu "na prasáka" :D) přemýšlím, co bych vám všem tak chtěla popřát...
A napadá mě jen ohrané - zdraví, štěstí, lásku, přátelství. Protože ve výsledku to je to nejdůležitější v životě.

 Ale pak je taky spousta věcí, které dělají život krásnějším.
Třeba radost. Spokojenost. Pohoda. Svoboda. Snění. Záchvaty smíchu nad ničím. Štěstí v očích druhých, které se tam objeví díky nám. Možnosti.
A pak taky spousta toho, co si každý z nás přeje.

A tak vám přeji, ať se všechno vyplní!!!

 Kromě přání bych vám chtěla poděkovat za přízeň (to zní jak z televize ;o)).
Za to, že se sem občas přijdete podívat, napíšete mi... A nebo taky ne...  Že se třeba usmějete... A nebo taky ne...
Prostě za to že jste vám patří jedno velké DĚKUJI!

Užijte si poslední letošní den a v roce 2015 ahooooj :o)

zdroj

 

Posedlost

Krásný nedělní večer!

Čím že jsem to posedlá?

 Poslední dobou starými titulkami Vogue... A hlavou mi pořád lítá, proč už dnes nejsou obálky nových periodik tak krásné, propracované a rafinované? Proč je dneska všechno naservírováno bez jakýchkoliv skrupulí a ženská krása je úplně (až na osobnost a myšlenky - ty z titulky nepoznáme) odhalená? Není to trochu škoda? Já bych řekla, že jo.

 Diktát módního průmyslu je dnes neúprosný... Jasně, taky se mi nelíbí všechno co má kdo na sobě, taky řeknu, že je to hrůza. Takové ponožky v sandálech, to je něco pro mě. Prostě to nikdy nepochopím. Ale na druhou stranu nemůžu přece po nikom chtít aby vypadal tak, jak chci já. Vždyť to je vlastně úplně proti všemu. 

 A to jsme jen u oblečení, nedej bože když se dostaneme k tělesným rozměrům lidí. Nejsem si jistá, jestli se někdy opravdu dostaneme do doby, kdy budeme ochotní tolerovat vzhled každého jednotlivce. Jasně, dneska si děsně hrajem na to, jak je nám jedno kdo jak vypadá, ale za rohem už si špitáme... A někdy ne jen za rohem... 

 Proč nemůžeme (nechceme?) vzít na vědomí, že to jak dotyčná/ý vypadá je jen jeho vůle? Jeho pocit, jak se v čem cítí, jeho názor na ostatní? Třeba "Trhněte si, co je vám všem do toho!". Proč nechápeme, že i když je někdo podle dnešních měřítek tlustý (hubený, malý, velký, nakřivo, moc souměrný, prostě dosaďte co chcete) třeba se tak fakt cítí dobře? A třeba takový být chce? A taky se úměrně svým dispozicím umí nést? A umí světu ukázat že je někdo?

 Nějak mi to poslední dobou prostě vrtá hlavou a teď tu sedím, píšu co mi na jazyk přijde a přemýšlím, jestli jsem sama natolik tolerantní, abych tohle všechno správně uchopila a nechala každého žít. A docházím k názoru, že asi jo. Že jsme každý jedinečný a nevidím důvod, proč někoho odsuzovat za to jaký je.

 Článek provází už zmiňované vintage titulky Vogue z Pinterestu... Protože jsou krásné... A protože z nich jedinečnost (aspoň pro mě) sálá a je hmatatelná. Je dost okrajový, dalo by se do toho položit ještě víc, ale nějak už vás ani sebe nechci zahlcovat ;o).
 
Jak to máte vy?

PS: doražte zítra, místo dlouhého povídání tu bude tip na to, jak strávit víkend ;o)

Na skok...

Dnes jen v rychlosti, trocha pokoukání na rozkvetlou zahrádku. 

 Fotky nejsou tak úplně jarní (pampelišku jsem tedy ještě nikde neviděla ;o)), byly pořízené v létě. I tak vám je ukážu. Jsou sice už z roku 2012, ale stejně, kdykoliv se na ně podívám, cítím na sobě sluneční paprsky a takový příjemný klid... A ten myslím není nikdy od věci ;o).

 Byly pořízené na naší zahrádce u středočeského Kolína, máme tam takový "nudlovitý" kousek mezi další spoustou zahrádkářů. Bez mučení přiznávám, že to jak zahrádka vypadá určitě není moje zásluha. Já na to bohužel nemám buňky. Perfektně o ni už několik let pečuje můj dědeček. A příležitostně taky tatínek. Nějspíš na mě už nezbyl zahrádkářský talent :o).

 Bývaly doby, kdy tu místo květin byly samé dobroty - jahody, brambory, salát, jabloně a spousta dalšího, bohužel už nám ale dědeček nemládne a sám už by to nezvládl... A my ostatní na to nemáme tolik času... Třeba za pár let... :o)

Uvidíme se zase o víkendu a podíváme se na to, jak u mě doma probíhá jaro :o).

Krásné dny všem!

Uprostřed...

Přeji vám všem krásnou středu!

  Dnes jsme někde uprostřed pracovního týdne (aspoň my co pracujeme od pondělí do pátku) a já tu pro vás mám trochu pokoukání. 

 Sama totiž ve středu bývám tak někde uprostřed... Nabitá energií po víkendu, ale už se těšící na ten následující :o). A tak vás nebudu zahlcovat hromadami textu a nechám vás trochu nahlédnout...

 Nahlédnout na pár mých fotek z Instagramu, kde se objevuje jediné - nebe. Je totiž neuvěřitelně fotogenické (na rozdíl ode mě :o)). Některé fotky už jste tu mohli zahlédnout v "toulavých" postech, ale některé jste ještě neviděli.. Tak mrkejte, odpočívejte a pokud taky instagramujete sledujte mě @little_live_lady. Pokud ne a máte "chytrý" telefon, stáhněte si ve svém obchodě aplikaci, případně sledujte přes http://instagram.com/.

PS: všechny fotky jsou focené mnou, mým Samsung Galaxy S Advance a upravené pouze přes Instagram :o)

PPS: užijte si krásný zbytek týdne, brzy se zase uvidíme :o)

Lásky čas

Tak dobře, nechám se trochu unést komercí a hromadou srdíček, kytiček a čokoládiček a podíváme se tu spolu dnes na Lásku. Lásku s velkým L, prorože Láska je vždy velká... 

Co je vlastně Láska? Kde se ten zvláštní pocit bere? A jak ji vůbec poznáme? Všechny tyhle otázky si podle mě umí každý zodpovědět sám. A pokud ne, tak přeju brzké zamilování do kohokoliv (nebo čehokoliv), pak určitě ten pocit budete chtít zažívat znovu a stále ;o). 

Když už jsem tak u toho zamilování, já jsem momentálně zamilovaná do spousty růzností ;o). A jaké že ty různosti jsou? Pojďme se na ně společně podívat... 

Jako první různost do které jsem zamilovaná nemůžu uvést nikoho jiného než mého drahého K. Už to tak je nějaký ten pátek a já nelituji. Nebudu tu vypisovat co vše pro mě znamená. On to ví. Já to taky vím. A to stačí. A taky náš Myšák. Ten taky ví. A ví naprosto úplně všechno ;o). 

Já a náš Myšák (foto s drahým K. nemám žádné inteligentní) :o)

Druhá různost do které jsem zamilovaná je moje rodina. Rozvětvená, rozverná, bláznívá ale jednoznačně báječná! A tak doufám, že všichni taky máte tu nejlepší rodinu na světě, jako já :o). 

Mix věcí, které miluji a souvisí s mou rodinou. Kniha od maminky. O mé rodině a jiné zvířeně. Dvakrát Versace od tatínka. Srdce na dlani (spíš na krku ;o)). Fotka z výletu s rodinou mého drahého K. Mnou focená, u mě doma zarámovaná.

Třetí různost do které jsem zamilovaná jsou mé Ženy. Skvělé a neuvěřitelné dvě slečny (zatím ;o)), které jsou mými spřízněnými dušemi a neumím si bez nich představit život. A ony to ví. 

Tady vidíte co všechno mi mé Ženy přály předloni k narozeninám. Nejde je nemilovat :o)

Další různosti trochu smetu na jednu hromádku. Miluji knihy. O tom už tu něco málo bylo třeba tady a tady. Miluji fotky. Jakékoliv. Miluji jídlo. A je to na mě znát ;o).

Láska k jídlu a fotkám = focení jídla ;o)

 Miluji líná sobotní rána kdy venku svítí slunce a já nemusím vstávat a můžu ho pozorovat z pelíšku. Miluji všechny své přátele. Protože bez nich by to nebylo ono. Miluji odpoledne strávená v kavárnách. Miluji parfémy. Miluji šperky. A nemusí být drahé ;o). Miluji retro. Miluji hudbu. Miluji vše co mi přijde krásné. A miluji tolik dalších věcí, že bych se tu asi upsala ;o). Miluji taky vás, že to vůbec čtete ;o). 

Nakonec to nejdůležitější: NEmiluji svátek valentýnský! 

Vždyť Lásku můžeme projevovat kdykoliv a kdekoliv.

Tak si ho užijte, pokud slavíte! A dejte mi vědět co nebo koho milujete.

Ale hlavně: MILUJTE !!!