Maškarní…

… zábavy jsou teď v plném proudu!

Taky vám to tak připadá?

U nás se s nimi roztrhl pytel a poslední dobou neslyším od nikoho snad o ničem jiném.

Shodou okolností se ze mě stala spoluorganizátorka jedné takové akce. 

Představte si vesnici za okrajem Prahy dost blízko na to být za chvíli v centru ale zároveň dost daleko na to, aby tam lišky dávaly dobrou noc. Do toho pár fotbalistů, kteří se nedokážou dohodnout a pár aktivních holek, které se toho ujmou.

S nadšením a chutí pro to, aby se v té vesnici taky něco dělo.

Nebudu vám tu popisovat co všechno naší nadšenou skupinku provázelo (tak fajn, nebyly jsme vždycky nadšené, v pohodě a usměvavé, sem tam se to pokáklo), ale chci vám jen říct, že to určitě stálo za to!

Že i když mi chvilkama hrabalo, i když nás bylo 8 ženských a i když jsme každá měly na něco odlišný názor… Nakonec to byl skvělý zážitek!

Proto jedna malá rada - i když se vám v životě do něčeho nechce, i když víte, že třeba (stejně jako já) nemusíte holčičí spolky, i když se někdy vztekáte, nerozumíte si a štve vás to - když se vám taková příležitost naskytne, neváhejte a chopte se jí.

Protože kecy o týmové práci jsou kecy dokud to nezkusíte.

Protože radost v očích ostatních je k nezaplacení.

A protože i vy si to nakonec užijete!

Pac a pusu D*

Víkendový...

… článek je tu!

Původně jsem dneska chtěla přidat článek o výletu do jednoho skvělého muzea… Ale! To bych nesměla celej den jak magor uklízet a začínat vytahovat vánoční dekorace…

To máte tak: když generální úklid, tak pořádně! No a když jsou ty Vánoce skoro za rohem… Přece to všechno nebudu za chvíli dělat znova! Bez mučení přiznávám, že jsem mírně vánoční náladu chytla už minulý víkend - louskala jsem ořechy, sledovala u toho Grinche a večer přišla řada na Sám doma (je to až nechutný klišé, ale Sám doma je fakt dokonalost, nemám pravdu?). Přes týden mě tohle šílenství zas opouští - nemám čas to řešit, už vůbec nemám nakoupený dárky… A tenhle víkend mě to chytlo zas…

Kromě toho jsem si (konečně!) z části našeho jídelního stolu udělala stůl pracovní a nutně se vám musím pochlubit jak krásně, útulně a roztomile si tu teď připadám :D. Konečně vám totiž nepíšu ohnutá z křesla, ale sedim jako normální člověk na židli u normálního stolu! Vítej, 21. století!

No a konečně si po tom celodenním uklízecím šílenství můžu užívat všechny ty vánoční roztomilosti, který jsem vytahala z krabic, oprášila a nacpala do pár volných koutů našeho bytu. Ještě to není všechno, s příchodem adventu hodlám přitvrdit a Vánoce přivolat zase o trochu víc… Tak snad Ježíšek usoudí, že jsem byla celej rok hodná holka ;o).

Užívejte víkendové pohody, nebudu vás dneska víc trápit a příště si třeba dáme to muzeum ;o).

Jo a koukejte mi dát vědět, jestli už taky trochu vánočně blbnete?

Nebo se vám Vánoce zatím obloukem vyhýbají?

Pac a pusu D*

PS: fotky nic moc, je tma, ale snad si to i tak užijete  :o)

DIY podzimní (dušičkové) věnečky

Klidný sváteční den všem!

Stejně jako vloni i letos vyrábím věnečky sama.

Pojďte se podívat jak (je to moc jednoduché!) a třeba vás přemluvím k tomu, že si sami vyrobíte vlastní ;o).

Něco málo o historii Památky zesnulých a Dušičkách jste mohli najít v loňském článku tady.

Tyhle věnečky ale nemusíte vyrábět jen proto, že se blíží den, kdy budeme uctívat památku našich milovaných.

Můžete je přece vyrobit i jen tak, pro radost!

Protože kdy jindy je venku tak hnusně, až je tam hezky? Kdy jindy hrají listy stromů všemi barvami? A kdy jindy se na těch popadaných listech natáhnete jako nedávno já? No nikdy, jenom na podzim, že jo!

Tak pojďte spolu se mnou utéct vánoční výzdobě z obchoďáků, čokoškám v alobalech s obrázky Mikulášů a sobům, kteří zákeřně číhají snad za každým rohem (to jako fakt? odkdy běhaj sobi po Čechách, hm?!?)…

Vždyť je ještě pořád podzim! 

Co na to:

Slámový korpus / jakýkoliv jiný korpus

Tavnou pistoli

Umělé květiny, listy

Šišky, šípky, větvičky, dekorativní drobnosti…

Jak na to:

Naaranžovat, kouknout jak to vypadá, přidat/ubrat, nalepit, HOTOVO!

Nejlepší na tomhle všem je, že na věnečky dáte jen to, co máte rádi vy… Nebo třeba to, co měl rád zesnulý, pro kterého věneček chystáte…

Protože i když je smutné že tu s vámi není, měl by člověk na své milované vzpomínat s láskou a úsměvem.

Pac a pusu D*

Václav Zapadlík - Benzínové opojení

Ahooooj!

Dneska vás sice zdravím vodáckým pozdravem, ale hovory o lodičkách nečekejte.. Ehm, už podle názvu článku, že jo… No nic..

Je to asi měsíc, co jsem navštívila skvělou výstavu v pražské výstavní síni Mánes. Samozřejmě mě napadlo, že bych vám dala vědět, ale jelikož jsem tam (klasicky) byla v poslední možný termín… Už by to nedávalo smysl. A tak vás tam vezmu aspoň virtuálně. Odpouštíte mi, že jo? :o)

O jakou výstavu šlo? Kdo je Václav Zapadlík?

Ve zkratce: Václav Zapadlík je jedním z nejznámějších českých malířů, jehož specializací (jestli se to tak dá nazvat) jsou malby historických vozidel. Používá celou řadu technik (já mám moc ráda jeho akvarely a olejomalby) a musím říct, že jeho obrazy jsou dokonale autentické - máte pocit, jako byste před namalovaným autem stáli, slyšeli jeho motor, cítili vůni benzínu… Pokud je na obraze publikum nebo dav lidí, určitě je prozkoumejte podrobněji - pana Zapadlíka mezi nimi totiž jistojistě najdete ;o).

Na téhle výstavě - kromě obrazů - dominovaly i historické vozy jako takové, promítal se film o díle pana Zapadlíka a já měla to štěstí, že jsem si s ním mohla i potřást rukou a nechat si podepsat pár pohledů a kalendář ;o).

Pokud by se podobná výstava někdy v budoucnu v Praze opakovala, pokusím se vám dát vědět, ten zážitek byl dokonalý!

A teď už jen citát nakonec a kuk na fotky!

 

"Svět je plný klenotů, ale ty co taky vrčej,

ty jsou ty nejkrásnější." 

Václav Zapadlík

 

Pac a pusu D*

DIY roztomilost - jehelníček

Je neděle večer, já mám ještě plno věcí na práci a jsem tááák líná, že je asi odsunu na neurčito…

Máte to někdy podobně? Prosím, řekněte že jo, jinak se budu cítit jako ten nejhorší člověk na světě…

Asi půl dne si říkám, že by bylo fajn zase něco publikovat, zase vám dát vědět že žiju a že na vás myslím. Což je samozřejmě pravda, ale nějak jsem se nemohla přes tu svou lenost k ničemu dokopat… Až teď!

Došlo mi totiž, že jsem vám ještě neukázala jedno sice malé, ale moc roztomilé DIY. Já ho vyráběla pro mou skvělou ženu Molly jako dárek a - jak už název napovídá - jde o jehelníček a Molly moc ráda šije - jen pro souvislost ;o). Konečně jsem jí ho nedávno úspěšně předala a můžu vám tady poradit jak na jeho výrobu!

Je to jako vždy hodně jednoduché, levné, kupodivu jde vlastně o recyklaci a naděláte s ním hodně parády :o).

Tak jdem na to!

DIY jehelníček

Potřebujeme:

• Sklenice
• Látka
• Jehla + nit
• Vata / výplňkový materiál
• Stuhy / krajky / knoflíčky
• Lepící pistole
• Šikovné ruce

Krok č. 1 = rozhodně umýt a vyčistit sklenici ;o). Já použila jednu trochu vyšší od výborné marmelády z řady Finest od Tesca.

Krok č. 2 - pokud máte dobré oko, můžete rovnou střihnout do látky, já použila kus starého letáku a nejprve jsem si podle jedné misky obkreslila kolečko. Průměr cca 15cm, můžete střihnout větší i menší - podle toho jak moc naducaný chcete mít polštářek jehelníčku. Když mi velikost seděla, přenesla jsem papírový střih na látku, kolečko vystřihla a cca 0,5cm od okraje předním stehem prostehovala. Konce nitě jsem nechala volné abych mohla kolečko stáhnout a vytvořit tak malý klobouček. Ten jsem vyplnila vatou, konce nití svázala k sobě a odstřihla. Mezitím už jsem si "nažhavila" lepící pistoli a následně jsem lepidlo nanesla na víčko skleničky. No a dál? Jasně že přilepit polštářek k víčku!

Krok č. 3 - kolem dokola víčka jsem si na čtyřech místech přilepila stuhu, na které jsem uvázala mašličku.

Krok č. 4 - ještě na stuhu jsem nalepila malinkaté knoflíčky - tady se můžete vyřádit, kolem dokola se toho dá nandat spousta, takže fantazie má zelenou! :o)

Krok č. 5 - vnitřek skleničky jsem naplnila mixem všemožných švadlenkovských drobností - náprstek, páráček, špendlíky, háčky, patentky.. Prostě cokoliv, co by se mohlo hodit a hezky vypadá ;o)

TRAMTADADÁ! A JE TO!

Jestli vyzkoušíte, určitě pošlete fotku ;o). A nebo jste vyráběli něco jiného? To mě taky zajímá!

Hezký start do nového týdne!

Pac a pusu D*

Malé milé vánoční DIY

Krásné pondělí všem!

Dnes vám chci ukázat jedno malé, včera vytvořené vánoční překvapení. I když vlastně ani nejde úplně o tvoření, jako spíš jen sekupení dohromady... Zní to zvláštně? Nebojte, až to uvidíte, pochopíte :o). 

Chystám se na odpolední kávu s mými ženami a po vzájemné domluvě jsme se rozhodly, že dnešní káva už bude Ježíšková :o). Miluju tyhle naše sedánky ať už jsou s dárky nebo bez. Letos se všechny tři známe úžasných 10 let a já musím říct, že to uteklo jako voda... Jsem nesmírně šťastná a pyšná na to, jakou jsme si vzájemně oporou i na to, jak skvěle si rozumíme. Jak se většinou říká (klišé ;o)) "jsme spřízněné duše" :o). Není nad to pár takových mít, i vám všem to vřele doporučuju a doufám, že někoho takového máte!

Teď už ale dost řečí, šup sem s tím, co jsem si pro mé ženy vymyslela jako součást vánoční nadílky!

Inspiraci jsem čerpala na Pinterestu a musím říct, že co se týká vánočních dárků, je jí tam opravdu spousta... Až by člověk nejradši tvořil od rána do večera :o). 

Na poslední fotce ještě vidíte druhou hořící svíčku na našem adventním věnci (jak jsem ho tvořila najdete tady). A vedle něj úžasný adventní kalendář podle Evči z Gather Moments (odkaz přímo na něj je tady).

Tak tady to máte... :o)

VÁNOČNÍ KAKAOVÉ POKUŠENÍ

POTŘEBUJEME:

• nádobku (skleněnou, plastovou)
• kakao
• cukrářské zdobení
• Oreo
• Marshmallow
• cokoliv dalšího co obdarovaný má rád
• dárkovou stuhu
• lízátko ve tvaru hůlky

A postup? Asi není třeba ;o). Ingredience vrstvíme na sebe do naplnění zvolené nádobky, zavíčkujeme a pomocí stuhy připevníme lízátko a zároveň dozdobíme. Jako nádobku jsem použila větší kořenku, je ale možné dát ingredience třeba do více "zkumavek", větší skleničky, sklenky na víno... Prostě do čehokoliv. Obdarovaný už pak jen všechno vysype do hrníčku a zeleje horkým mlékem... Mňam! 

Co vy, taky něco podobného tvoříte? Nebo něco ještě lepšího? Dejte vědět!

 

 

 

Adventní...

…čas je tu!

A já vám rovnou povím - ani mi to moc nepřijde.. Nebýt všudypřítomných světýlek, čokoládiček v obchodech a kosmetických dárkových balíčků tamtéž, asi by mi letos adventní čas unikl…

I když… Jak už mě možná trochu znáte, tak Vánoce jsou mým oblíbeným svátkem :o). A jak už to tak u mě bývá, i nějaký ten Ježíšek se u nás doma zabydlel ;o). Tenhle víkend jsem dokonce i pár dárků zabalila… No a vzhledem k tomu, že dnes je první adventní neděle, přišla na řadu i výroba adventního věnce.

Jak tak koukám, tak naposledy tu byly věnečky dušičkové (a přečteno, jak ten čas letí..). Dnes tu bude jen jeden věnec, o něco větší a s trochu pozitivnější náladou. Přece jen čas do příchodu Ježíška se dobře odpočítává snad všem! :o).

Věnec jsem letos volila jako každý rok spíš klasický, žádné moderní vychytávky se nekonají… Až na to, že slámový korpus a pár dekorací jsem koupila.. Pak už jen nějaké šišky z lesa, skořápky od vlašáků "vytuněné" zlatým sprejem… Trocha lepidla, vázací drát, (loňské) svíčky a tradááá, je hotovo!

 Jak to u nás teď vypadá? Mrkněte!

Prozářená hvězda pro zářivé zítřky na rozloučení!

Pac a pusu D*

Super rychlé DIY (nejen) dušičkové věnečky

Dušičky.

Takový docela hezký lidový název.

Tenhle den, kdy se vzpomíná na zesnulé, věřící se modlí za zesnulé a je možné prolínání světů živých a mrtvých má svůj prapůvod kdesi v dobách Keltů a Slovanů..

To by bylo k historii asi tak všechno, máme 21. století a pokud někoho zajímá víc, dokáže si vyhledat (osobně jsem si o dušičkách přečetla tady a musím říct, že jsem zas o něco chytřejší ;o)).

Podle názvu se má jednat o super rychlé tvoření, takže i článek dnes bude super rychlý! 

Památku zesnulých obyčejně uctívám v průběhu celého roku (hlavně nemateriálně) ale z určitého zvyku i právě na dušičky. Dušičkové věnce několik let vyráběl můj dědeček, ale jelikož už není nejmladší, letos jaksi nejsou.. Nezbývalo mi nic jiného než naběhnout do obchodu.. a tam se zděsit! Nejen, že už všude straší vánoční dekorace, čokoládičky a balíčky, ale cena takového věnečku, který položíte na hrob vašeho blízkého (a který vám v lepším případě někdo ukradne až za týden) mě vážně překvapila. A tak jsem se rozhodla letošní věnečky vyrobit sama (mám to přece v genech, ne?!?). Nebyl čas dojet si vypůjčit materiál od dědy a tak jsem v obchodě nakoupila vše potřebné a doma posbírala pár maličkostí… A ty nejjednodušší věnečky jsou na světě!

Jak na nejrychlejší dušičkové věnečky vlastní výroby?

Potřebujeme:

• slámový korpus
• tavnou pistoli
• umělé květiny
• šišky, šípky, větvičky, dekorativní drobnosti… co dům dá!

A jak na to? Nejvíc jednoduše - všechno naaranžovat, rychle mrknout jak to vypadá a nalepit.

Fantazii se meze nekladou, samozřejmě je možné věnečky obalit chvojím, použít polystyrenové, drobnosti přidělat drátkem…

Ale tohle DIY mělo být přece super rychlé!

Pac a pusu D*

Tip na dárek aneb Kuchařka plná vzpomínek

Krásnou adventní neděli všem!

  Dnes tu pro vás mám jeden tip na dárek, ať už pro sebe, nebo pro někoho jiného. Tipy na dárky se totiž podle mě nikdy neztratí ;o). Tenhle je tak trochu dámský... I když může se stát, že se nějakému chlapíkovi zalíbí... Tak mrkněte... Já tenhle dárek měla původně pro mamku, ta si ho ale koupila minulý týden sama (jako by nestačilo, že jsem jí nakupování čehokoliv zakázala - přesně jsem věděla, že to takhle dopadne - viď mami?!?) a tak nakonec poputuje k babi :o).

 Teď už k tomu o čem to dneska má vážně být - o krásné knize Kuchařka plná vzpomínek od Blanky Kovaříkové. Tyhle Vánoce jsem tak dobrá, že dárky se u mě zabydlely celkem brzy a já si tak stihla ještě počíst ;o). A nejen počíst, protože fotky a obrázky, které knihu doplňují jsou moooc hezké :o). Tahle kuchařka mě provedla celým stoletím české gastronomie, takže je rozhodně o co stát! 

 Nejsem si úplně jistá, jak moc využiji uvedené recepty (jak by řekla Carrie "V troubě mám svetry" ;o)). Tak jako uvařím, ale mám ráda taková ta jídla, co se skoro připraví sama a z celého vaření si nejvíc si užívám přípravy všelijakých oslav - miluju chystání jednohubek, různých pochutin a lahůdek... To jooo, to mě baví :o).

Každopádně čtení to bylo velmi zajímavé - moc mě bavilo dozvídat se o tom, které podniky byly populární před spoustou let, něco o jejich historii a vývoji. Trochu smutné je to, že všechny prošly znárodněním a ne všechny se pak zase vrátily zpět do zajetých kolejí... Moc fajn bylo taky dozvídat se podrobnosti o stravování a vztahu k jídlu našich známých herců a hereček. To vám je paráda... Když víte, že Stella Zázvorková byla velký gurmán a Jaroslav Marvan miloval kuchařské umění své ženy... Nádhera...

 Víc už vám nejspíš prozrazovat nebudu, pokud vás knížka zaujala, můžete jí koupit kdekoliv, mají ji snad všude ;o). Jo  aby toho nebylo málo - knihu vydalo nakladatelství, které se jmenuje Malý Princ. Potřebujete ještě nejaký důvod proč ji pořídit? :o)

Advent

Tak už je to tu! 

 Konečně? Nebo už zase? Jak to máte? Já letos tak nějak půl na půl... Na jednu stranu se na Vánoce děsně těším a vlastně celý rok žiju tím, že na ně čekám... Na druhou stranu mi to ale letos nějak nepřijde... Jako to už je fakt první adventní víkend? Kdy? Jak? Kde je celý uplynulý rok? Kam se poděl? Pfff, to je dneska ale otázek :D. 

 Každopádně když už jsme se teda toho prvního adventního víkendu dočkali, zapálím první svíčku... na homemade věnečku ;o). 

 Stejně jako posledních nevím kolik let zpátky i letos je věneček doma vyráběný... A celý! Teda část mi připravil děda (tvoří dušičkové věnce a své milované vnučce vždycky vytvoří jeden slámový, omotaný zelenými větvičkami... drahouš jeden ;o)), ale zbytek už je jen moje práce! A že to letos bylo zase extra složité :D. 



 Ale jo, pár rozdílů oproti tomu loňskému o kterém jdem psala tady tam je - například jsem konečně koupila nové svíčky :D.

Pro dnešek už je to vše, užijte si klidu a pohody a načerpejte síly... na cokoliv! :o)

PS: nezapomeňte se zapojit do soutěže o tajemný (tak trochu vánoční) balíček!  TADY!

Tak jak to letos dopadne?

Stuha kolem svíčky...

...pár drobností...

...lesk a třpyt...

...a je hotovo!