I když na ten úplně
první nebyly vlastně vůbec žádné ohlasy, zdárně pokračuju dál a nebojím se vlka
nic ;o). Únor je sice nejkratším měsícem v roce, i tak se mi ale myslím
podařilo přečíst toho celkem dost. Časově jsem byla vytíženější než v lednu,
ale na dobrou knihu si čas vždycky udělám, nějak si bez čtení neumím představit
svůj život… Máte to taky tak?
Nebudu to dneska už moc okecávat a jdeme na to! Přečtené knihy za únor 2015 jsou tu!
Diane Broeckhoven - Ještě jeden den s panem Julem
Anotace:
Ústředním motivem je starý
manželský pár. Alice a Jules jsou spolu už padesát let a za tu dobu si vyvinuli řadu rituálů. A tak jednoho rána, stejně jako každý den,
probouzí Alici vůně kávy, kterou připravil Jules. Když však manžela
následuje do obývacího pokoje, nalezne ho, jak sedí na pohovce bez života. Po počátečním šoku se Alice
rozhodne, že tento den prožije se svým mrtvým mužem, aniž by
komukoli včetně jejich syna sdělila, že zemřel. Je totiž ještě pár věcí, o nichž spolu dříve
nemluvili, a ona by si je s ním ráda vyjasnila… Také se potřebuje s Julem
doopravdy v klidu rozloučit, vyrovnat se s náhlou ztrátou a smutkem.
Nečekaným způsobem se stane součástí tohoto procesu i autistický chlapec ze sousedství,
který přichází na pravidelnou šachovou partii s Julem.
Co na to já:
V téhle
útlé knížečce se toho skrývá tolik, že je to až k neuvěření. Silný příběh,
který vás donutí přemýšlet nad spoustou věcí. Vyprávění je smutné, ale záleží i
na úhlu pohledu. Věřím, že to nebylo naposledy, co jsem knihu četla. Čte se sama,
takže i méně zdatný čtenář nebude mít žádný problém.
Anotace:
I geniálního detektiva lze zmást. Když hrajete podle jeho pravidel.
Když
je v podzemních garážích nalezeno zmasakrované
tělo mladé ženy, jsou otřeseni i
zkušení policisté: nejen pro brutalitu samotné vraždy, ale také kvůli množství potenciálních důkazů, jimiž je místo
činu poseté. Tým Lincolna Rhyma čeká neuvěřitelné množství mravenčí práce – a to ještě nevědí, že pachatel hodlá podle
stejného scénáře vraždit dál…
Typický Deaver. Je to první povídka, kterou jsem od něj četla a na to, jak je příběh krátký si mě dokázal rychle získat. Jeho detektivky mě baví, většinou jsou dost šílené a chvílemi až nechutné, každopádně přesně tenhle styl mám ráda. Žádné kudrlinky ani něžnosti tady nečekejte, první co na vás vybafne je dost hnusná vražda. Každopádně pokud se chcete s panem Deaverem seznámit, rozhodně můžu tuhle povídku jen doporučit.
Anotace:
Max Skinner má už po krk intrik londýnského finančního světa, a tak využije možnosti přestěhovat se do slunné Francie. Cožpak může být něco lepšího než život v Provenci, kde zdědil po svém strýci venkovský dům? Brzy ovšem Max zjistí, že nic není tak, jak si představoval. Krásnou idylu mu totiž překazí nebezpeční podvodníci, kteří pančují víno. A na scéně se nečekaně objeví krásná mladá Američanka Christie, která má na část dědictví také nárok. Jediný, kdo může Maxovi v tuto chvíli pomoci, je londýnský přítel Charlie, velký znalec vína.
Co na to já:
Anotace:
Brendě je šestnáct, je tlustá, ve škole je outsider a o kvalitách jejího společenského života svědčí fakt, že na Facebooku má čtyři přátele – autistického bratrance a tři amatérské korejské stepaře, které zná jen díky YouTube. Když už rodiče přestane bavit povětšinou marné pátrání po zbytcích v lednici, rozhodnou se ji poslat na soukromou internátní školu ve Stocktonu, která se vyznačuje hubenými porcemi, striktními pravidly a zkostnatělým přístupem k jakémukoli náznaku svobodného uvažování. I tady se Brendiny společenské styky zpočátku omezují na pár podobně neoblíbených a neatraktivních dívek a trpasličího homosexuála, který se živí žebrotou a přebývá na staré plachetnici. Všechno se změní v okamžiku, kdy se Brenda spřátelí s krásnou a všeobecně zbožňovanou spolužačkou Marií. Její prestiž začíná pomalu stoupat. Jenže nic není tak jednoduché, protože pobyt v ústavu plném znuděných, žárlivých a nadržených puberťaček připomíná spíš válečnou zónu než čajový dýchánek.
Co na to já:
Petr Šabach - Království za story
Anotace:
Nahá Wanda hraje na piáno a mává při tom rukama jako pták křídly. Kdesi v jurtě popíjí český novinář vodku s jediným mongolským Pekelným andělem. Doktor Hrdlička stoupá obut do papírových krabic zamrzlou Nerudovou ulicí. V kapse ho hřejí konzervy čínského masa, on už se však těší šneky. Hrdiny povídkového výboru Petra Šabacha nacházíme v nejroztodivnějších situacích – kolika z nich se ale nenávratně promění život?
Útlá povídková knížka je podle mě na zabavení tak na jeden večer, nebo čekání u doktora. Celkově moc povídky nemusím, mám radši rozvinutější příběhy, ale knížky pana Šabacha mám ráda, ať jsou jakékoliv. Tady mi chyběl obvyklý Šabachův vtip, povídky mi přijdou spíš rozpačité, jako by sám při psaní nevěděl o co vlastně půjde. Nějaký velký dojem ve mně nezanechaly a mám pocit, že třeba za půl roku už si ani žádnou nevybavím. Pokud si chcete od Šabacha něco přečíst, těmito povídkami rozhodně nezačínejte.
Jak na to koukám, dneska je to trochu delší, snad jsem vás neunudila :o).
Co jste v únoru přečetli vy? Dejte mi vědět ;o)
Ty teda jedeš! :-O Smekám :-)
OdpovědětVymazatTak snažím se a hlavně mě to zase hrozně baví :o). Co ty, nějaké čtecí pokroky ;o)?
VymazatAni jednu :-( Nějak se nemůžu dokopat :-(
VymazatTak já zas nic neušila :D Každý máme něco ;o)
VymazatMilá Denisko, moc jsi mě tímhle knížním článkem potěšila, protože knížky já moooc ráda. Království za story jsem četla a bez mučení se přiznávám, že jsem si na poslední stránce oddychla, že to mám za sebou. ;) Ale další knížky (hlavně Ještě jeden den s panem Julem a Dobrý ročník, který znám jen jako film) si určitě seženu a těším se na začtení. ;)
OdpovědětVymazatPS: a stejně tak se těším, až si tu v klidu (nejlíp u šlehačkového kapučína) přečtu všechny "ušlé" články. A pořád mám u sebe pohled, který jsem od Tebe kolem Vánoc dostala, a který mi udělal velikou radost. Nemůžu uvěřit, že za něj děkuju až teď, ale když ono to tak letí. Děkuju moc, Deni, jsi holka moje. ;) ♥
Jé Vivi! Ani nevíš, jak moc jsi mě svou návštěvou potěšila ;o).
VymazatJá se zas musím přiznat, že tolik článků Ti neušlo, nějak mám trochu strach, že kromě těhle čtecích se jich tu moc neobjevuje (a hned tak nebude...). Ale co, lepší kvalita než kvantita, že :D. Já si zase musím přečíst ty Tvoje! Jsem ostuda, už jsem k Tobě dloouho nezabloudila a je to na mě znát ;o). Za pohled neděkuj, to je přece jasnačka ;o). A třeba bude i kýčovitě velikonoční s králíčkem ;o).
Pac a pusu :o*
Nic z toho jsem nečetla, ale líbí se mi první dvě knihy, tak se po nich asi poohlédnu :) Děkuju
OdpovědětVymazatPrvní dvě jsou naprosto v pohodě k přečtení, obě mají jen pár stran a jsou čtivé, tak Ti to krásně uteče :o). A není zač ;o)
Vymazat